Kašpar Rucký is a choral ballad composed in 1916 to F. S. Procházka’s poem from Hradčany Songs, for unaccompanied female chorus with soprano solo. First performed in Prague in...
Read more
Kašpar Rucký is a choral ballad composed in 1916 to F. S. Procházka’s poem from Hradčany Songs, for unaccompanied female chorus with soprano solo. First performed in Prague in 1921.Sung Czech text. František Serafinský Procházka:Trhám ji jak malinu
tuhle starou novinu,
věřícím zazpívám ji,
nevěřícím prominu.Pane Rucký sem, pane Kašpar tam.Ach, bože, vzpomeňte, takový pán!
Kordiskem řinčíval, birýtkem sekal,
tinktury vařil, k císaři zván!
Zatím zlatem císařovým
sam si kapsu zlatil.Potajmo kamínek mudrců
upek prý jako šedivý brousek,
v noci, když pofrejil „u srdců“,
každé dal panence kousek.
Pane Kašpar sem, pane Rucký tam.
Ve freji byl vždy vzorem,
nejraději masti vařil
s krásným fraucimorem.Postál si u klíčních otvorů rád,
kde se co šustlo,
kde se co řeklo,
pozvedl záclonu, pošoupl závoru,
císař měl někdy horoucí peklo.Náhle však byl konec:
s Bílé věže zaznívá juž
odsouzenci zvonec.„Zrádcoval, kradl, kradl a frejil moc.
K výstraze buď zvolna, pozvolna čtvrcen!
Zítra, než červánkům ustoupí noc,
na Bílé Hoře buď lámán a čtvrcen!“
Pane Kašpar sem, tam,
příjdem k tomu kousku.
Ale on jíž ve vězení
visí na motouzku.Oj, však přece ortel byl proveden!
Belzebub v ustraní díval se na to,
dušičku chytil ráno, když lítla ven,
v lahvičce skryl ji jak zlato.
Pane Kašpar sem, pane Kašpar tam.
Až tu duši vyndá,
bude z toho pořádná as
pro ni jednou brynda.
A byla. Což někdy ďáblu šprým sklap'?
Hvězdičky prokoukly z mraků stem oček.
Hle, hradem harcuje
stotisíc bab,
jim v patách stotisíc rezavých koček.
Pane Rucký sem, pane Kašpar tam.Horší jde zlo po zlu,
a vy v těch babách a v těch kočkách
na ohnivém kozlu.Ach bože, rozbože, vzhůru byl hrad,
neslyšel jaktěživ takové lermo.
Praskaly plamínky kocourům z brad,
branami, vikýři
derou se mermo.
Pane Kašpar sem, pane Kašpar tam.
Jaká divná sláva,
když ji biskup kropáčem svým
z okna zažehnává!Císař spát nemůže, bez moci stráž,
baba chce každá kus kozího chlupu,
po jezdci napíná kostatnou páž.
Nádvoří plné ohnivých chlupů.
Pane Kašpar sem, tam.
Pěkně vás to ztrhá,
nežli kohout ke skončení
tomu zakokrhá.Čtyřicet nocí zlých býval ten shon,
jakoby v pekelné bylo to sluji—
zvolna pak umlkl proklatcův ston,
a noví Kašpaři zas kašparují.
Kdyby zas Belzebub
chtěl a duším polík',
kdež by na ty kavalkády
nabral kozlů tolík!
Close